Lymeská borelioza je infekční nemoc, přenášená klíšťaty a krev sajícím hmyzem. Nejedná se o novou nemoc, i když její původce byl objeven poměrně nedávno. Samotné nemoci a její léčbě je věnován informační server borelioza.cz, v tomto textu se však můžete dozvědět, proč zrovna borelioza, a proč právě lymeská, nebo také lymská.
Název onemocnění je odvozený od rodového jména bakterie a názvu města, kde byla nemoc poprvé identifikována a spojena s vyvolávajícím činitelem - bakterií Borrelia burgdorferi, nalezenou u pacientů z Old Lyme, malého městečka na východoamerickém pobřeží Spojených států.
V anglofonních zemích se používá především název lymská nemoc / lymeská nemoc ( Lyme disease ), nebo pouze Lyme. Slovník spisovné češtiny připouští pojmenování lymská borelioza nebo lymeská borelioza, nikoliv však borrelioza. Latinský název Borrelia se do češtiny správně překládá jako borelie, borrelie je sice často používaný, nikoliv však český název.
Spirochety rodu Borrelia jsou známy od počátku 20. století jako původci hmyzem a členovci přenášených horečnatých nemocí, které se vyskytují především v jižních zemích a v oblastech s nižším hygienickým standardem.
Historie lymeské boreliozy začíná dávno před onemocněním skupiny dětí v americkém městečku Old Lyme. Popis typických příznaků boreliozy u evropských nemocných, jako je erythema migrans, acrodermatitis chronica atrophicans ( ACA ), postižení nervové soustavy a další známe již z dřívějších staletí. Borelioza má mnoho příznaků, většina z nich není typická přímo pro toto onemocnění, ale mohou mít více příčin, další informace o příznacích najdete v textu Příznaky boreliozy.
V connecticutském městečku Old Lyme se začátkem sedmdesátých let minulého století začala zejména mezi dětmi šířit zvláštní nemoc, postihující především klouby, ale provázená také kožními příznaky – kruhovitými skvrnami se světlým středem. Matky z tohoto městečka se nakonec se svým podezřením na epidemii nakažlivé nemoci obrátily na odborníka, revmatologa Allena Steera. Nemoc byla prozatím zařazena jako lymeská artritida, nebo také lymská artritida. Shodné kožní příznaky a epidemické rozšíření naznačovaly, že by se skutečně mohlo jednat o nakažlivou infekci, ale jakou?
Steere při svém pátrání po původci lymeské artritidy narazil na práci švédského dermatologa Arvida Afzelia, který už v roce 1909 popsal u svých pacientů podobné kožní příznaky. Tyto putující skvrny ( erythema migrans ) se švédským nemocným vytvořily po kousnutí klíštětem. Výzkumem borelií a rickettsií v klíšťatech se v minulém století zabýval mikrobiolog Willy Burgdorfer, proto se Steere obrátil právě na Burgdorfera s prosbou, aby hledal podobné organismy v krvi jeho pacientů.
Willy Burgdorfer roku 1982 skutečně objevil v krevních vzorcích od Steera nový, dosud neznámý druh borelií, nazvaných po něm Borrelia burgdorferi. Tyto bakterie jsou z celého rodu Borrelia nejpodobnější svým nejbližším příbuzným – spirochetám Treponema pallidum, původci syfilis. Týká se to jak plíživého třífázového průběhu onemocnění od kožních příznaků až po degeneraci nervové soustavy, tak i obtížnosti léčby pokročilé nemoci. Více o léčbě boreliozy se můžete dozvědět v dokumentu Léčba boreliozy.
V osmdesátých letech minulého století se pak historie na obou kontinentech spojuje - ukázalo se, že nemoc vyvolává celá skupina spirochet patřících k druhu Borrelia burgdorferi – nejedná se tedy o jedinou bakterii, ale v současné době o 14 dosud objevených poddruhů, jsou jimi:
Zatím bylo prokázáno, že lymeskou boreliozu u lidí způsobuje zejména prvních 6 jmenovaných, z nichž 5 se vyskytuje na území České republiky.
V Severní Americe toto onemocnění zřejmě není původní. Rozšířil se tam z Evropy zanesený druh Borrelia burgdorferi sensu stricto, ať už vinou úniku nákazy z armádního výzkumu na ostrově Plum Island poblíž Old Lyme, jak praví jedna teorie, nebo ji zanesli tažní ptáci a dále pak roznesla lesní zvířata. V každém případě nemoc do dnešní doby zasáhla celé Spojené státy i Kanadu. Přenašeč, klíště Ixodes scapularis, i bakterie, Borrelia burgdorferi sensu stricto, jsou na severoamerickém kontinentu odlišní od evropských.
V České republice je největší pravděpodobnost nákazy druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii, přenašečem je pak klíště Ixodes ricinus. Možnosti infikování i klinický průběh nemoci jsou proto v našich podmínkách trochu jiné, než v Americe. Tato informace je důležitá už proto, že zprávy o nepřenesení nemoci v případě přisátí klíštěte méně než 24 hodin platí právě pro přenos „americkým“ klíštětem, to naše vám může infekci předat i za méně než 12 hodin přisátí. Zde najdete více informací o přenašečích boreliozy.
Pozor! Jedno jediné klíště může mít v sobě nejen více druhů borelií současně, ale také zárodky více nemocí, jako jsou například ehrlichioza, babesioza a další, informace o nich můžete najít zde: Infekce přenášené klíšťaty a hmyzem v ČR.
Ochrana před nákazou není v současnosti možná žádným očkováním, vakcína je zatím dostupná pouze pro psy, ta humánní vyvinutá v USA byla brzy stažena z trhu pro vedlejší účinky. Jedinou možností je tedy prevence přisátí klíštěte pomocí repelentů, ochranných oděvů a pečlivých prohlídek kůže po návratu z přírody. Případné klíště je nutné odstranit co nejdřív, protože šance na přenos infekce stoupá s délkou přisátí – jakmile se klíště napije krve, spirochety se ve střevech klíštěte začnou rychle množit. Borelie jsou také ve výkalech klíšťat, a bylo dokonce prokázáno, že dokážou projít i neporušenou kůží. Jak se chránit proti nákaze se dozvíte na stránkách o lymeské borelioze.
Pokud už se přece jen nakazíte, pak se borelioza jako bakteriální onemocnění léčí především antibiotiky. Na počátku nákazy nebývá léčba obtížná, ale protože nemoc o sobě často dá vědět až po delší době, kdy už jsou spirochety rozšířené v celém těle i nervovém systému, často i v mozku, může být léčení problematické a zdlouhavé. Mnoho zkušeností uživatelů s nemocí a její léčbou se dozvíte v diskusním fóru, kde se můžete také zeptat a zapojit do diskuse, budete vítáni.